V dlouhém čase III.

27.04.2020

Dobrý den, všem příznivcům fotografie.

Dnes se opět, po nějaké době, vydáme ven. Ještě jednou navštívíme pražské Hlavní nádraží. Toto je druhá kompozice, kterou jsem měl předem připravenou. Kvůli jistému vylepšení, jež mě napadlo až na místě, jsem jel ale na nádraží několikrát. Při první návštěvě jsem si totiž všiml těch výrazných žeber mezi skly a napadlo mě, že by bylo pěkné, kdyby stopy plujících mraků na ně mohly směrově navazovat. Bylo ale potřeba vystihnout ten správný moment směru větru. Pěkně se to vymyslí, ale už hůř udělá. Nakonec mě však celkem přálo štěstí - šel jsem tam jen 3x. Není tu sice žádný barevný detail, jako u předešlých fotek, ale je to celkem pěkná grafická kompozice s hlavním motivem v diagonále.

Co byl ale velký oříšek, bylo zrcadlení všech záplat, louží a nepořádku na chodníku ve sklech haly. Doma jsem pak dlouho retušoval.

V příštím díle budeme stále pokračovat v tomto tématu, ale vydáme se na Kavčí hory do blízkosti sídla České televize. Tam vyrostl velice zajímavý dům se čtvercovou dírou uprostřed. O tom ale až příště.

Mějte se prima. Už jasně vidím světlo na konci virového tunelu.