V dlouhém čase II.

29.03.2020

Dobrý den, všem příznivcům fotografie.

Jak jsem již minule předeslal, dnes vyrazíme na nádraží. Na Hlavní nádraží v Praze, jehož historická konstrukce nad kolejištěm, je technický a architektonický skvost.

Tentokrát jsem přesně věděl, co chci fotit a tak jsem šel přímo k věci. Jediné, v čem jsem neměl předem úplně jasno byly stříšky, zakrývající venkovní části nástupiště. Snad tedy nebudou vadit v záběru. A nevadily, i když jsem si nemohl moc vybírat místo na focení. Ten úhel je opravdu poměrně úzký a navíc je rezolutně ohraničený hranou nástupiště. I tak jsem ale musel postavit stativ na jeho poslední centimetry a dávat veliký pozor na přijíždějící vlaky. Chtěl jsem mít pochopitelně na fotce průčelí, nápis a i dostatečný prostor pro oblohu a mraky.

Jediný problém, se kterým jsem se dost potýkal, byl silný vítr. Rozkmitával totiž elektrické dráty a ty by pak byly na fotce jako nevzhledné neostré šmouhy. Nakonec se mi podařilo udělat pár dobrých expozic a z nich vybrat fotku s nejlepšími mraky. Čas s ND filtrem (3.0 1000x) tentokrát vycházel kolem minuty a deseti vteřin.

K jedné věci se ale musím rovnou přiznat. Rozhodně nejsem zastáncem lživé manipulace s fotkama, která je v dnešní době, bohužel, dost běžná. Když jsem si vymýšlel v klidu domova tento záběr, poměrně s přesvědčením jsem si myslel, že nápis Praha bude svítit modře. Nejenže "Modrá je dobrá" ale modrá je i korporátní barva Českých drah. Logicky se tedy nabízí, že alespoň část neonů tak bude svítit. Aj jajaj. Nesvítí!! Doma jsem se za trest plácnul přes ruce a nastartoval Photoshop. Snad mi bude odpuštěno. Pošlu tu fotku na marketing firmy s jasným doporučením na změnu.

Příště ještě zůstaneme na hlaváku, protože po cestě na metro jsem se zastavil u jednoho pěkného záběru a napadla mě další fotka nádraží. Ale o tom zase až příště.

Mějte se prima a neklesejte, v této době, na mysli.